23. března 1887 (Hronov) – duben 1945 (koncentrační tábor Bergen-Belsen)
Počátky umělecké tvorby Josefa Čapka výrazně ovlivnil pobyt v Paříži v roce 1910, kde měl jak možnost vidět retrospektivu naivisty Henri Rousseaua, tak se setkat s africkým uměním a rodícím se francouzským kubismem.
Po návratu se i s bratrem Karlem stává členem Skupiny výtvarných umělců a začíná se intenzivně věnovat novému umění jak v malířské tak literární poloze.
V letech 1918 až 1924 se pak po boku Václava Špály, Jana Zrzavého, Rudolfa Kremličky a Vlastislava Hofmana stává členem skupiny mladých malířů Tvrdošíjní.
Pro Čapkovu tvorbu byla typická lyrická, někdy až pohádková, poloha kubismu. Tématicky se po válce zaměřoval na sociální a městskou tématiku. Kromě malby se věnoval také knižní grafice a ilustraci pro děti, bok po boku kostýmních a scénografických návrhů pro divadlo, u nichž aplikoval prvky moderního umění.